S přítelem, jehož velkým koníčkem je myslivost, jsme se v zimě 2003 rozhodli pořídit si loveckého psa. Měl to být první pes s průkazem původu, kterého budeme doma mít. Psa jsme sice měli doma odjakživa, ale vždy to byl "voříšek" na hlídání.
O plemeni jsme moc dlouho nepřemýšleli, protože labrador se nám oběma moc líbil a i pracovně vyhovoval. Přečetla jsem několik "chytrých" knížek, abych se toho dozvěla o tomto plemeni co nejvíce. Pak jsme začali hledat v inzerátech chovatelskou stanici, kde mají žlutá štěňátka a volné holčičky. Obvolala jsem několik majitelů, až jsme konečně narazili na inzerát, který jsme hledali. Domluvili jsme se na nejbližší víkend a jeli se na prcky podívat. Bylo to v Rokycanech u pana Kuneše v chovatelské stanici z Voldušského vrchu. Když jsme dorazili, přiběhla nás přivítat žlutá fenka a za ní se batolily tři štěňátka. Všechno byly holčičky. Byla jedna jako druhá, všechny moc krásné a mně bylo hned jasné, že bez štěňátka neodjedeme. A také že ne. Chvíli jsme prcky pozorovali a mazlili se s nimi. Nakonec jsme si vybrali nejsvětlejší fenku. Pan chovatel měl radost, když jsme mu řekli, že chceme fenku na myslivost, protože on sám je myslivcem. Po té, co jsme se od chovatelů dozvěděli vše potřebné, jsme vyrazili s malým chlupatým klubíčkem k domovu.
Ronina se ihned stala miláčkem celé rodiny. Rychle se u nás zabydlela a seznámila se s ostatními zvířecími členy naší rodiny.
Začali jsme pomalu trénovat poslušnost a aportování, které Roninu moc bavilo. Byli jsme se párkrát podívat na honu na kachny. Ale podrobnosti o zkouškách a o disciplínách na nich, jsem neznala. Sehnala jsem si tedy řády a začala je studovat. Měli jsme v plánu udělat "jen" zkoušky, aby byla Ronina lovecky upotřebitelná a abysme mohli chodit na hony.
O výstavách jsme ještě v tu chvíli neměli moc potuchy, natož pak o tom, co vše je třeba k uchovnění. Nejprve jsme složili lesní zkoušky, které dovolovaly chodit s Roninou na hony. Barvářské zkoušky byly spíše pro naši soukromou potřebu. Až podzimní zkoušky jsou jedny ze zkoušek, které labradorům "stačí" k uchovnění. Netrvalo dlouho a vyrazili jsme na výstavu. Roninu to sice na výstavách moc nebavilo, ale podmínku uchovnění, tedy min. 2x ocenění velmi dobrá splnila. RTG jsme měli také za sebou. Začali jsme přemýšlet o štěňátkách a o výběru vhodného ženicha pro Roninu.....a to hlavně proto, že jsme si chtěli ještě jednu fenku nechat.........a tak se také stalo....
a jak je to s námi teď se můžete sami podívat......
